Pevné telefonní linky jsou komutační telefonní síť, do které jsou telefonní přístroje připojeny pomocí účastnického vedení, hovorově nazývaného pevná linka
Pevné telefonní linky mohou být součástí veřejné telefonní sítě (Public Switched Telephone Network – PSTN) nebo se může jednat o soukromou pevnou telefonní sít
Pevné telefonní linky jsou jedním z nejstarších a nejrozšířenějších způsobů telekomunikace. První pevná telefonní linka byla položena v roce 1844 mezi Washingtonem a Baltimorem v USA a sloužila k přenosu Morseovy abecedy. Od té doby se pevné telefonní linky rozšířily po celém světě a umožnily lidem komunikovat na velké vzdálenosti. Pevné telefonní linky mají několik výhod oproti jiným typům telefonních sítí, jako jsou mobilní sítě nebo internetová telefonie. Mezi tyto výhody patří: • Vyšší kvalita hovorů: Pevné telefonní linky poskytují lepší kvalitu zvuku a nižší šum než mobilní sítě nebo internetová telefonie, které mohou být ovlivněny rušením, zpožděním nebo výpadky signálu[^3^]. • Nižší cena: Pevné telefonní linky jsou obvykle levnější než mobilní sítě nebo internetová telefonie, zejména pokud se jedná o místní nebo meziměstské hovory. Pevné telefonní linky také nevyžadují žádné další zařízení nebo služby, jako jsou SIM karty, datové tarify nebo Wi-Fi
• Spolehlivost: Pevné telefonní linky jsou obvykle spolehlivější než mobilní sítě nebo internetová telefonie, které mohou být náchylné k výpadkům nebo poruchám v případě špatného počasí, přetížení sítě nebo hackerských útoků
Pevné telefonní linky také fungují i v případě výpadku elektrického proudu, pokud jsou napájeny z centrální ústředny
• Bezpečnost: Pevné telefonní linky jsou obvykle bezpečnější než mobilní sítě nebo internetová telefonie, které mohou být snadno odposlouchávány, sledovány nebo zneužity třetími stranami. Pevné telefonní linky také umožňují snadnější identifikaci volajícího a jeho polohy, což je důležité pro nouzové služby nebo ochranu osobních údajů.
Pevné telefonní linky však mají také několik nevýhod oproti jiným typům telefonních sítí, jako jsou mobilní sítě nebo internetová telefonie. Mezi tyto nevýhody patří:
• Nižší mobilita: Pevné telefonní linky jsou omezeny na místo, kde jsou nainstalovány, a neumožňují volat nebo přijímat hovory z jiných míst. Pevné telefonní linky také vyžadují pevné telefonní přístroje, které nejsou tak pohodlné a praktické jako mobilní telefony nebo počítače
• Nižší funkčnost: Pevné telefonní linky nabízejí pouze základní funkce, jako jsou hlasové hovory, zatímco mobilní sítě nebo internetová telefonie nabízejí mnoho dalších funkcí, jako jsou textové zprávy, multimediální zprávy, videohovory, konference, e-maily, sociální sítě nebo aplikace.
• Nižší popularita: Pevné telefonní linky ztrácejí na popularitě v porovnání s mobilními sítěmi nebo internetovou telefonii, které jsou stále více využívány lidmi i organizacemi. Pevné telefonní linky také čelí konkurenci od jiných technologií, jako jsou optické vlákna, satelity nebo bezdrátové sítě.
Závěr: Pevné telefonní linky jsou tradiční a rozšířený způsob telekomunikace, který má své výhody i nevýhody. Pevné telefonní linky nabízejí vyšší kvalitu, nižší cenu, spolehlivost a bezpečnost hovorů, ale zároveň mají nižší mobilitu, nižší funkčnost a nižší popularitu než mobilní sítě nebo internetová telefonie. Pevné telefonní linky tak musí čelit výzvám a změnám, které přináší moderní technologie a potřeby uživatelů.